Dopis pátera Kryštofa na rozloučenou

Milí přátelé,
po sedmi letech svého působení v Èeské republice – v Sokolově a Praze, v dialogu se svými představenými, jsme dospěli k závěru, že je Boží vůle, abych odešel na nové působiště do Anglie. Někteří mi říkají, že odcházím za lepším, ale věřte nebo ne, to nejlepší, co mne potkalo, jste vy.
Úžasní lidé, mezi kterými jsem našel svou rodinu. Měl jsem mezi vámi oporu a podporu, které mne překvapily. Bylo překrásné sdílet s vámi víru. Oněch sedm let považuji za „léta tučná“. S každým z vás se mi vybavuje nějaký příběh. Je spousta radostných, ale jsou i vážnější. Některé jsem pokřtil nebo přivedl k prvnímu sv. přijímání, jiné jsem zaopatřil a odvedl na věčnost. Byly také okamžiky, kdy jsem se cítil bezmocný, nezvládal jsem své úkoly nebo jsem byl na pokraji krize. Nikdy jsem nechtěl zatěžovat vás svými vnitřními boji. Právě tehdy však mne držela vaše modlitba a věřím, že vaše přímluva u Boha mě zachránila a neudělal jsem nějaký falešný krok, kterého bych musel litovat.

Výsledky mé práce jsou spíše skromné. Nemůžu se pochlubit nějakými obrovskými úspěchy. Nikdy jsem nebyl schopen se vyjadřovat tak lehce a pěkně jako Marek Eben. A přece jsem vždycky nalezl mezi vámi pochopení. Vaše vstřícnost vůči mé osobě mne občas zahanbovala. Můj život by byl ochuzen, kdybych vás nepotkal. Vděčím vám za tolik věcí… Prožil jsem mezi vámi neopakovatelné Boží dobrodružství. Zároveò, jsem si vědom své omezenosti a nedostatků ve vztazích s vámi. Věřím ve vaši velkodušnost a doufám, že mi to odpustíte.

P. Kryštof Stawicki CMF

PS. Do Londýna letím z Prahy 6. 10. 2008
P. Kryštof Stawicki CMF