matej.jpg

Kostel sv. Matěje

Kostel stojí v místech prehistorického sídliště. Archeologické výzkumy prokázaly významné osídlení bohatými nálezy v okolí kostela zejména v době bronzové, kdy zde byly dokonce tavicí pece na bronz, a v době slovanské.

Český kronikář v 16. století Václav Hájek z Libočan zaznamenal dávnou pověst o vzniku kostela v roce 971, která vypráví o založení kostela knížetem Boleslavem II. a to z vděčnosti ke svatému Matěji, který se mu v těchto místech zjevil a zachránil mu život před divokým medvědem, strežícím prý hroby Ctiradových bojovníků pobitých v dívcí válce družkami Šárky. Kostel byl údajně vysvěcen pražským biskupem svatým Vojtěchem. I někteří jiní čeští letopisci uvádějí kostel svatého Matěje mezi nejstaršími českými kostely založenými v 10. století. První historická zpráva je však až z doby gotické z roku 1403, kdy se stal kostelem farním. Fara však zanikla pravděpodobně v 15. století. Na čas byl kostel využíván věřícími podobojí.

Katolické bohoslužby byly obnoveny v roce 1521, kdy byl svatovítským proboštem Arnoštem z Olejnic vykoupen sousední Šárecký dvůr. Lidová úcta ke svatému Matěji byla podepřena významně papežem Klementem VIII., který vyhlásil na žádost probošta Jiřího Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela. Od té doby, pouze s krátkou prestávkou pobělohorské doby, se rozvíjela tradice velkých a slavných svatomatějských poutí.

Středověký kostel nedostačoval návalu věřících, a proto byl z rozhodnutí probošta Františka Xavera Strachovského zbourán a v roce 1771 byl založen a posléze vystavěn v nynější podobě. Kostel byl významně opraven ve druhé polovině minulého století. Současně s výstavbou nového kostela v 18. století byla opět při kostele zřízena farnost u svatého Matěje.

Kostel je dominantou celého okolí a je také vzácný svou architektonickou hodnotou i uměleckou úrovní svého vybavení. Je dílem neznámého, ale zrejmě obratného architekta, který vytvořil umělecky cenný a puvabný chrámový sálový prostor čtvercového půdorysu s okosenými rohy, čtvercovým presbytářem, západní věží a klenbami ve tvaru české placky. Pozdní barokní sloh vysoké umělecké úrovně se tu projevuje jemným pilastrovým členěním stěn vně i uvnitř stavby, oblamovaným kladím, štukami, štíty, formami oken, stejně tak jako na věži kasulového typu i na jiných místech. Kostel byl po dostavbě vybaven částecně novým zařízením, částecně mobiliářem z kostelů zrušených v josefínské době.

Svatostánek je umístěn na hlavním - rokokovém - oltáři s krásnými řezbami a bočními brankami. Pohledově souvisí s velikým obrazem na závěrečné stěně presbytáre. Obraz v rámu neseném řezanými postavami andělů je dílo starší než oltární architektura. Byl vytvořen a věnován ještě původnímu kostelu malířem Kristiánem Dittmanem roku 1699. Je ilustrací legendy vzniku kostela(tj. napadení knížete medvědem), která tvoří spolu s obrysem Hradčan pozadí portrétu svatého Matěje. Na stěně vedle vítězného oblouku visí mohutný barokní kríž.

Z ostatního umělecky zvlášt cenného zařízení je pozoruhodná především rokoková kazatelna s plastikami andílků nesoucích symboly Víry, Naděje a Lásky. Nad kazatelnu byl po druhé světové válce zavěšen barokní reliéf Nejsvětější Trojice, který byl nalezen roku 1945 a byl odborně restaurován. Ve stěně zadní části kostela zasazená mramorová kropenka z roku 1658, vzácná rokoková mríž oddělující presbytář od chrámové lodě a lampa s věčným světlem jsou ukázkami vyspelého uměleckého řemesla. Varhany byly věnovány kostelu proboštem Dr. F. Teschem roku 1891.

Kostel byl bohužel v 90. letech minulého století vyloupen a kromě jiného byla odcizena i plastika Nejsvětější Trojice. Na její místo byl později umístěn obraz od akademického malíře Jiřího Anderleho, který věnoval kostelu i další obraz Madony s dítětem.