Prší, prší, jen se leje, a my přesto MALUJEME!!!
Neděle 18. května byla pro naši farnost opravdu velikým dnem. Kromě toho, že jsme slavili svátek patrona našeho kostela, sv. Matěje, připravili jsme na odpoledne také další ročník tradiční svatomatějské akce určené pro širokou veřejnost. Totiž Malování na chodníku. Už od rána nám do toho všeho seshora trochu kapalo, ale opravdový liják nás přepadl pouze při poutním průvodu ze sakristie do kostela.
Déš nás nicméně nakonec stejně trochu doběhl. Vzhledem ke značnému množství vody na chodnících okolo fary nebylo možné provést jejich povrchovou úpravu, která by umožnila lepší přilnavost kříd na asfalt. Byli jsme tedy nuceni změnit pár písmen v názvu akce a z Malování na chodníku se stalo Malování na faře. Vše se ale nakonec parádně povedlo. Děti byly chvílemi do kreslení na papír tak zabrány, že si některé z nich snad ani nevšimly, že nedrží v ruce křídu, nýbrž pastelku, a místo venku na asfaltu sedí na židli v klubovně. Od čtyř hodin odpoledne se také rozběhlo posezení pro všechny farníky, a tak se nás navzdory nepříznivému počasí sešlo nakonec opravdu požehnaně. Po celou dobu s námi byli také naši slovenští přátelé, kteří za námi přijeli až ze Zlaté Bani na Prešovsku. Na dálku je tímto zdravíme a děkujeme za jejich návštěvu, kterou nás všechny moc potěšili. Jak při odjezdu říkali, teï je řada na nás. Takže, milé farnice a milí farníci, balte kufry! Nenecháme se přece zahanbit a do Zlaté Bani společně vyrazíme:) …..možná, že ne na pou, ale na tábor určitě!!! Ostatně jako každý rok.
Déš nás nicméně nakonec stejně trochu doběhl. Vzhledem ke značnému množství vody na chodnících okolo fary nebylo možné provést jejich povrchovou úpravu, která by umožnila lepší přilnavost kříd na asfalt. Byli jsme tedy nuceni změnit pár písmen v názvu akce a z Malování na chodníku se stalo Malování na faře. Vše se ale nakonec parádně povedlo. Děti byly chvílemi do kreslení na papír tak zabrány, že si některé z nich snad ani nevšimly, že nedrží v ruce křídu, nýbrž pastelku, a místo venku na asfaltu sedí na židli v klubovně. Od čtyř hodin odpoledne se také rozběhlo posezení pro všechny farníky, a tak se nás navzdory nepříznivému počasí sešlo nakonec opravdu požehnaně. Po celou dobu s námi byli také naši slovenští přátelé, kteří za námi přijeli až ze Zlaté Bani na Prešovsku. Na dálku je tímto zdravíme a děkujeme za jejich návštěvu, kterou nás všechny moc potěšili. Jak při odjezdu říkali, teï je řada na nás. Takže, milé farnice a milí farníci, balte kufry! Nenecháme se přece zahanbit a do Zlaté Bani společně vyrazíme:) …..možná, že ne na pou, ale na tábor určitě!!! Ostatně jako každý rok.