Podzimní putování do Èechtic u Vlašimi 2004

Zdravím všechny návštěvníky našich stránek:) Podzimní putování do Èechtic u Vlašimi 2004.

Tak na úvod se myslím nic zvláštního nestalo…tedy s dopravou. Něco zcela jiného by Vám určitě řekl Lukáš, který si místo mše svaté na první pátek v měsíci udělal malý výlet po Praze aby nám obstaral místenky na cestu, které nakonec stejně neobstaral :-) To je celý on – na blbosti ho užije… Ale k věci…do Vlašimi jsme dorazili pokud si dobře pamatuji po osmé hodině a za hluboké tmy. A do Èechtic už nic nejelo. Co s tím?! Zkusili jsme kontaktovat pana faráře u kterého jsme měli bydlet a ten nás postupně společně s Adamem dovezl všechny na místo “X“. Celá výprava měla jasné, předem dané téma: ÚTĚK a PUTOVÁNÍ (myšleno jako zamyšlení nad rozdílem mezi útěkem od Boha a putováním za Bohem). A proto i první hra, která přišla hned po večeři byla plná útěku a putování. V pátek jsme to docela přetáhli takže v půl dvanácté se všichni vydali do svých vymrzlých chatek a s vidinou zajímavé noci usínali. V sobotu dopoledne jsme se rozdělili do dvou skupinek na menší děti, které s Aničkou nacvičili divadlo a na “rovery“, kteří měli s Honzou tematicky směřovaný seminář. Adam se záhadně vypařil…až později jsme zjistili co vlastně celou dobu dělal. Už se schylovalo k obědu a my jsme se na něj začínali těšit, ale konstelace hvězd k nám nebyla příznivá, takže jsme se vydali na nejbližší pole. To už se k nám opět přidal i Adam. Záhy jsme zjistili že nebyl v místní hospodě jak jsme si mysleli,ale že nám připravoval hru, která zabrala několik hodin, takže na faru jsme se vrátili hladoví jak vlci. Po obědě jsme měli pokračovat ve hrách venku, ale počasí se zhoršilo, takže vedoucí museli předělat program do místnosti. Nakonec to bylo možná lepší než kdybychom mrzli venku. O večeři se postaral náš milý host, Honzův, Šimonův a Olinčin bratranec Ivan. Měli jsme brambory s tvarohem a vařenou paprikou a bylo to výborné!!! Po večeři byl zase dělený program, takže děti šli hrát hry a nám roverům vyprávěl Ivan o Arše a ukazoval nám k tomu fotografie. Tentokrát jsme skončili dřív, takže umýt, vyčistit zuby a hajdy do postele!!! Po zralé úvaze Honza rozhodl, že je třeba vyzkoušet restauraci do které jsme měli jít příští den na oběd. Takže skupinka vyvolených a rada starších s výjimkou Tomáše se vydala na průzkum. Po chvíli jsme zjistili, že zařízení odpovídá požadavkům ministrantů z EU a tak jsme se vydali na kutě. V neděli nás čekala mše svatá a po ní oběd v již zmíněné restauraci. Malinko se protáhl a tak někteří z nás nestihli vlak z Vlašimi do Prahy museli jet s Adamem autem (Chudáčci:) No, když to shrnu, tak to byl úžasný výlet, jenom je mi divné, že nikdo z nás neumrzl…

autor: Filip Škopek